Dneska jsem byla podruhé jezdit na koníkovi. Jezdila jsem tak 5-6 let zpátky a můj sen byl mít svého koně doma. Po smrti máminýho přítele, který mi chtěl koníka koupit, nějak toto nadšení utichlo a já se věnovala psíkovi. Ale nějak mě to začalo zase tíhnout k tomu úžasnému zvířeti, až se mi o tom zdálo. A já po jednom takovém snu napsala jedné holčině z vesnice, jestli bych se nemohla alespoň svézt. Čekala jsem procházku někde na vodítku..Šli jsme do lesa, a já klusala a cválala a kus lesa prošla sama♥.. Na konci mi slečna říkala že kdyby věděla že umím tak dobře jezdit, že by mě pustila samotnou.. No a já dneska byla v lesíku sama jen JÁ A KŮŇ... Je to ta nejlepší kombinace! Miluju přírodu a ještě výhled z koňského hřbetu ach...
Proč ale píšu tenhle článek.. Koníkovi chybí jedno oko.. Po zánětu ho museli odoperovat. Myslím si , že bychom se měli od takových zvířat učit. Chvilku mu sice trvalo než se začal orientovat..Ale jinak mu to nebrání absolutně v ničemu..Nemá žádné předsudky, nemá žádné doměnky co si asi lidé okolo říkají. Žije s tím tak jak to je a neřeší nic okolo sebe. Nestresuje se situací která může nastat, ale žije teď a tady v přítomnosti. Proto nás tak zvířata inspirují. Žijí ze dne na den, mají radost při každém příchodu páníka, mají hračku - no super hrajeme si, když třeba psíka paník hladí pes si uživá každičkou chvilku a nepřemejšlí- ještě musím jít vyhrabat díru a musím to a to.. Oni si prostě umí vychutnávat život. Je fajn, že má člověk rozum a může plánovat, přemýšlet..ale v určitých věcech je to taky na škodu..
Takže žijeme jen jednou, tak toho náležitě využijte♥..
Já mám dnes volné odpoledne, takže plánuji udělat úkol na zítřejší školu, věnovat a anglině a hlavně protřídit šatník!
Žádné komentáře:
Okomentovat