Proč sportovat??

Takže další článek, který jsem chtěla vytvořit je na světěJ A to, proč vlastně sportovat, proč cvičit, když se člověk může válet na gauči a nic nedělat, jíst..Vždyť to je daleko lepší, než být někde zpocený..

V prvé řadě bych zde ráda zkopírovala co se děje s našimi orgány..Moc hezky to mají napsané na stránkách nejfit.cz

Plíce

Během sportu jako první zaznamenáme zrychlený dech. Není se čemu divit, při sportovní zátěži spotřebuje tělo až 

15x více kyslíku než za běžného stavu. Logicky ho tak potřebuje do krve dostat co nejvíce a právě díky tomu začneme dýchat rychleji a hlouběji. Dech se zintenzivní až do chvíle, kdy dosáhneme tzv. VO2 maximum - tedy stav, kdy svaly obklopující plíce fungují na maximum a vy v tomto stavu také na maximum dýcháte.

VO2 max je česky řečeno shopnost těla zužitkovat kyslík. Tento stav je u každého člověka jiný a závisí jednak na kapacitě plic, částečně na genetice, ale také na kondici člověka. V běžném stavu je spotřeba kyslíku 0,3 litru za minutu. VO2 max se pak u netrénovaného muže pohybuje kolem 3 litrů za minutu a u netrénovaných žen kolem 2 litrů za minutu. U sportovců pak hodnota VO2 max může dosahovat až 7 litrů za minutu (resp. 5 litrů za minutu u žen).

Srdce

Jakmile cvičíte a potřebujete dostat více kyslíku do těla, stará se o to srdce. Začne bít mnohem intenzivněji, aby byl kyslík transportován rychleji. Pokud sportujete pravidelně, dokáže srdce bít efektivněji a je podporován vznik krevních buněk - tedy tělo je ve finále lépe zásobováno kyslíkem. Díky tomu při pravidelném pohybu dokážete vydržet větší zátěž nebo intenzitu cvičení, aniž byste se zadýchali tolik jako bez pravidelného tréninku. Pravidelný pohyb, a tedy i trénink srdce, vede i ke snížení krevního tlaku.

Kůže

S vyšší rychlostí tlukotu srce se zvyšuje i tělesná teplota - krev proudí v cévách rychleji, a tedy vzniká více tepla. Tělo se potřebuje ochladit. Toho dosáhne pomocí roztažení cév v kůži - krev se tak lépe dostane do kůže, kde se ochladí. Zároveň je to i příčinou zčervenání pokožky při vyšší zátěži.

Při vyšší sportovní zátěži začne tělo vylučovat také pot - díky jeho odpařování se dokáže lépe ochladit. V místech bez ochlupení nebo vlasového porostu vylučují žlázy pot, který se skládá zejména z vody a soli. Tento pot sám o sobě nezapáchá.

V místech s ochlupením nebo ve vlasech vylučují žlázy jiný druh potu - o něco mastnější. Právě díky vyššímu obsahu tuku tento pot při rozkladu více zapáchá. Nepodceňujte tedy po sportu hygienu.

Žaludek a zažívání

Tělo má k dispozici omezené množství krve a musí s ním umět hospodařit jak za normálních podmínek, tak během zvýšené zátěže. Při sportu je potřeba krev k okysličování zejména svalů, tělo ji tam proto přesměrovává z orgánů, kde zrovna není tolik potřeba. Právě žaludek je jedním z těchto orgánů.

Toto snížení přítoku krve do žaludku vysvětluje, proč se nedoporučuje cvičit brzy po jídle. Jídlo totiž bez dostatečného přísunu krve do žaludku (a potažmo trávící soustavy) nemůže být správně natráveno. To může vést k žaludečním problémům.

Vždy si proto mezi jídlem a sportem nechte dostatečný odstup a před cvičením rozhodně vynechte mastná a tučná jídla, která jsou těžší na trávení.

Ledviny a nadledvinky

Ledviny filtrují krev v závislosti na tom, jak moc velkou zátěž si naložíte. Při intenzivním cvičení odfiltrují do moči větší množství bílkovin a zároveň se snaží odfiltrovat co nejvíce vody zpátky do krevního oběhu. Kvůli tomu je sice moč po sportovním výkonu hustší, zároveň je ale vaše tělo chráněno proti rychlé dehydrataci.

Nadledvinky se starají o vylučování hormonů, které pomáhají regulovat procesy v těle. Adrenalin, který je nadledvinkami vylučován, pomáhá srdci bít rychleji a lépe tak zásobovat tělo kyslíkem. Kortizol zase pomáhá lépe využívat zásoby energie uložené v tucích a cukrech.

Mozek

I mozek je při sportovní zátěži více okysličován, což vede ke zvýšení bystrosti a zlepšení soustředění.

Cvičení zároveň spouští v mozku vyšší tvorbu endorfinů, známých "hormonů štěstí". Právě díky nim máme během cvičení i po jeho skončení lepší náladu. Endorfiny tak pomáhají překonat zátěž - vzpomeňte si, jak na začátku cvičení je všechno dřina, cítíte každý sval, který procvičujete a najednou, po nějaké době, máte pocit, že byste mohli cvičit klidně ještě další hodinu a vše vám jde lépe.

Mozek také řídí uvolňování dalších látek, které vám při pohybu pomáhají provádět ho správně a efektivně a vydržet ho provádět delší dobu - např. dopamin, glutamát nebo serotonin.

Stejně jako srdce, můžete při pravidelném pohybu zlepšit i fungování mozku. Vyšší přísun krve totiž podporuje vznik nových mozkových buněk - třeba těch buněk, díky kterým si pamatujete a lépe se učíte nové věci. 

Díky pravidelné zátěži se také naučí mozek lépe reagovat na vyšší přísun krve a korigovat tvorbu hormonů v těle. Pokud pravidelně cvičíte, zlepšuje se díky tomu vaše vytrvalost a zkracuje doba na začátku cvičení, než se tělo "přepne" do sportovního režimu.

Svaly

Jakmile začnete cvičit, tělo potřebuje více energie a vydá tak signál k přemístění "paliva", tedy glukózy, do svalů. Spolu s glukózou spotřebovává tělo i adenosintrifosfát (ATP), díky kterému vzniká větší množství energie. 

Aby mohlo tělo tvořit dostatek ATP, potřebuje více kyslíku. Právě proto při sportu hlouběji a rychleji dýcháme. 

Pokud tělo nemá dostatek kyslíku na tvorbu ATP nebo nemá k dispozici dostatečné zásoby ATP (např. právě při sportu), formuje se ve svalech laktát. Ten se ale tvoří se rychleji, než ho lze z tkáně odstraňovat a jeho koncentrace ve svalech stoupá. Tento proces je užitečný, protože zajišťuje, že páce svalu může pokračovat i při další námaze.

Při zatěžování svalů také tělo vyšle signál k budování svalové hmoty - pokud svaly procvičujeme pravidelně a tělo vidí, že je potřebuje používat mnohem více, postará se o jejich nárůst.

Klouby

Během sportu zatěžujeme klouby několikanásobně větší silou, než při běžném pohybu. Hladký pohyb zajišťuje kloubní maz, díky kterému nedřou kosti o sebe.

Pokud tělo zatěžujete pravidelně, je potřeba mu dodávat i správné živiny, aby dokázalo pro klouby produkovat dostatek kloubního mazu. I v tomto ohledu je důležitá vyvážená zdravá strava - jako prevence toho, že za pár let budete při pohybu trpět místo toho, abyste si ho užívali. Zároveň zatěžujte klouby postupně, nenakládejte si velké váhy hned od začátku. Jedině pravidelným a postupným zatěžováním dokáže tělo zpevnit šlachy obepínající klouby, aby lépe přenášely zátěž.

Tohle byly rádoby rady "doktorské"...Proč teda sportovat podle selského rozumu?:)

• děláme něco pro sebe
• při sportu se nám vylučují endorfiny zabezpečující dobrou náladu
• mění se nám tělo! hubneme a nabíráme svaly
• připadáme si přitažlivější
• budete mít lepší imunitu
• zvýšení sexuálního libida
• psychická vyrovnanost
• upraví se trávení, pokud budete dodržovat i vhodnou stravu
• a mnoho dalších ..:) 

Hlavně sportujte, protože vás to baví!! Nikoliv pro dobrou postavu..protože pak se může stát, že člověk ztratí trpělivost, že nehubneme..