Zamyšlení..od přítele a kamarádky...♥

Rozhodla jsem se sem hodit to co mi napsali přítel a kamarádka na to, že jsem poslední dobou demotivovaná. Sedím celej den na fb a užírám se že nic nedělám, že v ničem nepostupuju..A prostě jsem úplně mimo..Asi to určitě znáte..Člověk je pak naštvanej na celej svět, na sebe, znuděnej a absolutně nemá sílu zvednou ten svůj zadek a něco dělat.. A víte co?? Já ho zvednu!.. Protože to co mi řekli, je pro mě velká podpora a za to je mám strašně ráda..

Přítel: 
"jen říkám at se neužíráš tím že jsi měsíc neběhala

jop ale v tomhle se pleteš.... nauč se začínat, nauč se padat na kolena a zase vstávat, pak ti to přestane vadit pač víš že když přestaneš tak zase začneš naučíš se nevzdávat"..

Kamarádka:(po rozhovoru o přejídání)

"Měla by sis přestat věci nalhávat a přesvědčovat sama sebe o něčem, o čem víš že to není pravda. Nejen o tomhle, ale ve všem. Pokud bys k někomu měla být upřímná, tak nejdřív sama k sobě. Taky nechceš, aby ti lhali ostatní, tak si přestaň lhát sama.Hele chápu že potřebuješ oporu, to my všichni každej ji občas potřebuje ale uvědom si, že i tymusíš být dost silná na to, abys dělala oporu jemu, až to bude potřebovat bys mu poskytla taky ten nadhled, byla silná a unesla svoje problémy i ty jeho. Já vím že je to nepříjemný, ale měla by sis to přiznat. A pak s tím něco udělat. Protože to, že si stěžuješ a "brečíš" a jsi negativní je jen o tom, že jsi prostě ještě dítě. Možná právě jeho potřebuješ, aby ti pomohl dospět, ale je taky možný, že ho to přestane jednou bavit.Je ti 23 sakra nebo kolik, seš dospělá a zvládla si v životě už kupu věcí. Když budeš chtít, najdeš v sobě sílu zvládnout i tohle. Ale samo se nikdy neudělá nic Myslím, že jen ty sama to nakonec musíš chtít. A dokud doopravdy nebudeš chtít - kvůli sobě a ne kvůli někomu jinýmu, dokud te opravdu něco nenakopne a nenaštveš se na sebe, tak to nepujde. To je jako s kouřením... taky to nejde, ale taky to jsou jen výmluvy. Je čas přestat hledat výmluvy a důvody proč to nejde a proč je to těžký atd a začít na tom makat a bojovat. Možná to nebude dokonalý, možná selžeš a to několikrát, možná to budeš chtít vzdát. Ale když se budeš o svůj cíl rvát dost dlouho a s dostatečnou vytrvalostí, tak to zvládneš. Je to jednoduchý - člověk vždycky nakonec dostane to, co chce. Ale ne to, co říká že chce, nebo co si myslí. Ale to, co chce doopravdy. Tak si uvědom, co doopravdy chceš. Jak chceš žít, čím se chceš živit, co tě baví a co tě nebaví. Co chceš dělat a proč to chceš dělat a taky, jak to můžeš udělat. Udělej si plán ne na den nebo týden, udělej si plán celýho života - toho kam směřuješ. Udělej si tu vizi, jak píšou v prokrastinaci. Pracuj na ní třeba několik dní. Uvědom si co tě naplňuje, u čeho se cítíš spokojená, jak chceš žít a jak toho lze dosáhnout. Udělej si pak takový dílčí kroky na cestě za svým cílem a to tě povede dál.

Je to o tom vědět, co chceš. Být si tím jistá. Když to bude tvůj životní sen, tak toho dosáhneš. Když budeš žít jako ostatní, dojdeš jen tam co ostatní, ale nikdy nebudeš mít víc. Budeš průměrně spokojená a budeš průměrně nadávat, žít průměrnej život.... Jo, někdo to tak asi chce. Ale chceš to tak ty?

AMEN :)