Chci dospět!

Ve wikipedii píšou "Dospělost označuje stav jakéhokoli zralého organismu, ale obvykle referuje na člověka, který už není dále dítě nebo nezletilec a stává se ženou nebo mužem. Dospělost též přeneseně značí status, kdy lidé myslí víc racionálně nebo více konzervativně."

Přestává mě bavit věty jiných /kámošek, přítele, mámy) že jsem ještě dítě. Dneska na to padlo téma s kámoškama venku, kdy jsem řekla že jsem mrskla v obchodě s lahví, jak malej fracek. Ovládají mě emoce a já se jim poddávám často a nechávám je vyplout na povrch. Udělá se mi černo před očima a já prostě nic jinýho nevidím než tu emoci  Takže ze mě padají děsný věty, které ostatním ubližují a které mě poté mrzí.Podle mě to mám částečně odkoukaný od mámy, protože ta se takhle chová často. Moje druhá lepší polovina však taková být nechce. Chce být čistě nad věcí, chce být ta dokonalá, kdy žádná žárlivost, závist, vztek nemají šanci. Otázkou je, jak ale dospět? Ano změní mě stěhování, které však plánuju jakmile dokončím školu což je za rok. Já chci teď být ta dokonalá a nefrfňat jak mimino před přítelem, a narážkám mámy se prostě usmát a politovat ji, že to měla těžký. Musím začít u sebe... nevysedávat na fb, něco udělat.. a prostě se chovat dospěle?!? Stejně nechápu to vymezení, kdy je člověk dospělý..